DOTEKY DUŠE

Archive for 16 ledna, 2012

Velikáni

Po zemi již chodí spousta velkých bytostí, které jsou mnohdy vzrůstem i chováním skromní a neprůbojní a žijí si v souladu s vnitřní moudrostí, kterou si sebou přinesly. Před nedávnem jedna taková bytost opustila život lidský a navrátila se do náruče Boží. Mnoho bylo o ní napsáno ještě před jejím rozkvětem a mnoho bude napsáno ještě spoustu let po jejím opuštění světa lidí.

Píši dnes o Václavu Havlovi, jako malé vyjádření velké úcty. Četl jsem o něm dvacet let starý chenneling, kde stálo, že je inkarnovaný Karel 4 a nedivil jsem se. Nestaral jsem se nikdy o věci politické a popravdě starat se nechci. Ale jedno musím uznat. Již dlouho nebyla hlava našeho státu tak uznávaná po celém světě, v celém vesmíru a obávám se, že dlouho také nebude, čímž nechci nikoho urážet a snižovat.

Díval jsem se jeho směrem až v době, když zem se s ním loučila a svou etapu s názvem Život Václava  Havla již ukončil. Viděl jsem tři bytosti světla v zářivých rytířských zbrojích, jak nad ním střeží, jako nad nejposvátnějším pokladem, a na jeho cestě ho doprovází. A ač mi svět jemnohmotný není neznámý, upřímně jsem v něm rytíře potkal prvně. Jen jsem se uvnitř v tichosti uklonil s vděkem a láskou, za to, co přinesl nám všem. Ta zář se nedá popsat, napadá mne jen slova ABSOLUTNÍ ČISTOTA. Tak pokud nebesa takto ctí poutníka tohoto, musel být opravdu velkou vzácnou duší. Takže děkujeme ze srdce za ten dar, Václave.

S láskou a vděkem Robert Endl    dotekyduse@seznam.cz

16. 1. 2012  Chrudim