Kalendář
Prosinec 2018
Po Út St Čt So Ne
« Lis    
 12
3456789
10111213141516
17181920212223
24252627282930
31  
Top list

TOPlist

 

 

 

Setkání

 

  Jednoho prazvláštního večera, kdy okolnosti odnesli můj spánek kamsi do vzdálených míst mého bytí a já s pocitem malého chlapce, co si nechce nechat ujít tu výjimečnou chvíli, jsem vstal a v teplé lázni sobě začal dopřávat vytoužený klid. Jen tak si ležím, můj zrak jen letmo sjíždí vše kolem mne, ale má mysl je klidná a nechce v tento posvátný čas vnímat tento prostor. Řeknu si.. Podívám se na nějaké krásné místo, už dlouho jsem necestoval. V tom okamžiku se ocitám na místě, kde jsem dosud nebyl a vnímám tu velikost a krásu. Stojím na krásné travnaté cestě, uprostřed nekonečných luk, kde mírné zatravněné kopečky, jeden střídá druhý a stromy zde jsou spíše jen jako řídká dekorace, která podtrhuje tu krásu a neskutečný rozměr. Připadám si zde tak nepatrný, jak kapka v oceánu a přesto tak výjimečný, protože tu mohu stát a tuto krásu vnímat. Jdu po cestě a okouzlen se nemohu nabažit toho klidu, toku čistého bytí a vnímám, že jsem také součástí toho rozměru a velikosti a s velkou pokorou a skromností si v lásce užívám návštěvy tohoto místa. Větřík si krásně pohrává se stébly trávy a i lístky stromů si v tom vánku prozpěvují svou jemnou melodii o tom, jak je krásné žít tento svět. Jdu tichounce, lehce našlapuji hebkou trávu a mé bosé nohy jsou hlazeny každým krokem jako vzácný host. Vzduchem zní lehounké vítej nám od stromů, i od travičky a já v duši děkuji každičkému tomu hlásku. Vnímám ten kraj i tu cestu nekonečnou, i když si to má mysl nedokáže představit, ale to mne nijak neznepokojuje a vím, že ta cesta za to stojí a že se nikdy neomrzí. Podívám se do dáli a můj zrak spočine na postavě muže, dívajícího se k oblakům. Nejsem tu sám, řeknu si a zkoumám co vyčtu s toho mystického poutníka, který stojí poklidně na cestě po které jdu. S láskou i zvědavostí se přibližuji k tomuto muži a připadá mi jak z jiné doby a jiného světa nejen tím, co má oblečené, ale i výrazem ve tváři. Přemýšlím, zda mám jen pozdravit a pokračovat dále, nebo ho oslovit.  Vím, že pokud půjdu dál, budu naň myslet po zbytek cesty, takže se osměluji, přistupuji k němu a zdravím ho. Muž se na mne něžně a s úsměvem ve tváři podívá a pokyne hlavou. V jeho pohledu spatřuji nádheru veškerého bytí a radost každičkého okamžiku. To všechno s nesmírnou láskou a porozuměním mi věnovanými, že stál bych v němém úžasu tam stále, kdyby mi zvědavost nevehnala slova do úst. Kdo jsi? Vyhrknul jsem naň a svým tykáním k němu jsem byl sám zaskočen. Vlídně se na mne podíval, pousmál se, zvedl ruku a s ohromnou láskou ukázal do mého nitra a já pozoroval, jak se tam uvnitř někde v hrudi za srdíčkem úplně tetelím radostí a blahem a on se stále dívá do mích očí a ten pocit narůstá. Ta vlídnost, ta láska a sounáležitost, taková blaženost. Oči se mi začaly zalévat slzami, ale nebyl v tom žádný smutek, jen radost a dojetí. To jsi Ty.. Na více slov jsem se již nezmohl a plakal jsem v jeho obětí, které bylo dlouhatánské a plné lásky a domova. Tak tohle jsem hledal, proto jsem přišel sem, abych poznal, abych prožil, abych věděl a byl. Nevím ,jak dlouho jsme stáli beze slov v obětí na té cestičce, která se již jevila nepatrná, vlastně jsem ušel pár krůčků životem a už dostal náruč nepopsatelného bytí. Byl jsem dojatý. Otevřel jsem oči a viděl jak z postavy muže zůstal obláček zlatavé záře, kterou jsem byl prostoupen. Rozhlédl jsem se kolem sebe a vnímal to ticho, ten okamžik. S poděkováním jsem požehnal tomu místu, loukám, té cestě a pomalu se vracel domů. Myslel jsem na to, co se stalo a byl jsem vděčný, že mi byl odňat spánek a mohl to prožít. To vědomí, že jsme součástí Boha jsem viděl a měl, ale toto setkání dávalo všemu úplně jiný rozměr a hloubku. Přeji všem tento prožitek, aby svět byl pro Vás světýlka smysluplnějším a s láskou děkuji, že jste dočetli tyto řádky.

 

S láskou

Robert Endl  

dotekyduse@seznam.cz

6.12.2011 Chrudim

 

 

 

Comments are closed.